Ruxolitinib CAS 941678-49-5

Ruxolitinib se používá k léčbě středně nebo vysoce rizikové myelofibrózy, včetně primární myelofibrózy, post-polycythemia vera myelofibrózy a post-esenciální trombocytemické myelofibrózy. Myelofibróza je život ohrožující problém kostní dřeně, který se projevuje následujícími příznaky: zvětšená slezina (splenomegalie), silné svědění, horečka, noční pocení, ztráta hmotnosti, bolest kostí nebo neobvyklá únava či slabost. Používá se také k léčbě polycythemia vera u pacientů, kteří byli dříve léčeni hydroxyureou, která nefungovala dobře.
Ruxolitinib se také používá k léčbě akutní reakce štěpu proti hostiteli (aGVHD) u pacientů, kteří byli léčeni jinými léky (např. steroidy), které nefungovaly dobře. Používá se také k léčbě chronické reakce štěpu proti hostiteli (cGVHD) u pacientů, kteří byli léčeni 1 nebo 2 předchozími léčbami, které nefungovaly dobře.

Ruxolitinib je typ cíleného léku proti rakovině nazývaného blokátor růstu rakoviny. Blokátor růstu rakoviny blokuje růstové faktory Otevřete glosář, který spouští dělení a růst rakovinných buněk. Ruxolitinib působí tak, že blokuje gen Otevřít položku glosáře, která je důležitá při tvorbě krvinek Otevřít položku glosáře. Tento gen se nazývá Janus Associated Kinases 1 nebo 2 (JAK 1 nebo JAK2).
Než začnete s léčbou, podstoupíte krevní test ke kontrole změny genu JAK.

Ruxolitinib se dodává jako tableta, která se užívá ústy. Obvykle se užívá s jídlem nebo bez jídla dvakrát denně. Užívejte ruxolitinib každý den přibližně ve stejnou dobu. Pečlivě dodržujte pokyny na štítku na předpisu a požádejte svého lékaře nebo lékárníka o vysvětlení jakékoli části, které nerozumíte. Užívejte ruxolitinib přesně podle pokynů. Neužívejte ho více nebo méně nebo jej užívejte častěji, než vám předepsal lékař.
Pokud se léčíte pro myelofibrózu nebo PV, může Vám lékař zahájit léčbu nízkou dávkou ruxolitinibu po dobu prvních čtyř týdnů léčby a poté dávku postupně zvyšovat, ne více než jednou za 2 týdny. Pokud se léčíte pro akutní GVHD, může Vám lékař zahájit léčbu nízkou dávkou ruxolitinibu a může Vám dávku zvýšit po nejméně 3 dnech léčby. Pokud se léčíte pro akutní nebo chronickou GVHD, může váš lékař postupně snižovat dávku ruxolitinibu po nejméně 6 měsících léčby.
Pokud nemůžete přijímat potravu ústy a máte nazogastrickou (NG) sondu, může vám lékař říci, abyste užíval ruxolitinib nazogastrickou (NG) sondou. Váš lékař nebo lékárník vám vysvětlí, jak připravit ruxolitinib k podání NG sondou.
Váš lékař nařídí krevní testy před a během léčby, aby zjistil, jak na vás tento lék působí. Váš lékař může během léčby zvýšit nebo snížit dávku ruxolitinibu nebo vám může říci, abyste ruxolitinib na chvíli přestali užívat. To závisí na tom, jak dobře pro vás lék funguje, na výsledcích vašich laboratorních testů a na tom, zda zaznamenáte vedlejší účinky. Poraďte se se svým lékařem o tom, jak se během léčby cítíte. Pokračujte v užívání ruxolitinibu, i když se cítíte dobře. Nepřestávejte užívat ruxolitinib bez porady se svým lékařem. Pokud se lékař rozhodne ukončit Vaši léčbu ruxolitinibem, může Vám dávku postupně snižovat.
Požádejte svého lékárníka nebo lékaře o kopii informací výrobce pro pacienta.

Ruxolitinib byl také obecně bezpečný a dobře tolerovaný a poskytoval významné snížení splenomegalie a symptomů u pacientů, kteří znovu začali užívat ruxolitinib po přerušení léčby. V souladu s mechanismem účinku ruxolitinibu byly primární příčinou přerušení léčby hematologické nežádoucí účinky. U 207 pacientů, kteří znovu zahájili léčbu po přerušení léčby, poskytl ruxolitinib zkrácení délky hmatné sleziny a snížení symptomů před a po přerušení léčby. Po opětovném zahájení léčby byli pacienti schopni zůstat na ruxolitinibu v mediánu dávky ≈10 mg dvakrát denně a většina pacientů nevyžadovala další přerušení. Po opětovném zahájení léčby se četnost nežádoucích účinků nezvýšila. Kromě toho byla míra přerušení léčby po opětovném zahájení léčby srovnatelná s mírou pozorovanou u celkové populace ve studii. Je třeba poznamenat, že v této kohortě pacientů nebyl po přerušení léčby ruxolitinibem prokázán abstinenční účinek.
Profil nežádoucích účinků ruxolitinibu u pacientů se středním rizikem byl konzistentní s tím, který byl dříve hlášen u pacientů s vyšším rizikem. Četnost nehematologických nežádoucích účinků byla v obou skupinách pacientů podobná, ačkoli ti s vyšším rizikem MF udávali vyšší míru únavy (12,9 % oproti 5,5 %). Reaktivace herpes zoster byla pozorována v obou skupinách, přičemž pacienti se středním rizikem uváděli vyšší míru reaktivace (8,{9}} % oproti 3,6 %).
Pacienti se středním-1-rizikem MF dosáhli klinicky významného zmenšení velikosti sleziny a zlepšení příznaků v souladu s těmi, které byly pozorovány u středně-2- a vysoce rizikových pacientů zařazených do této studie. Ve 24. týdnu dosáhlo o něco více pacientů se středním rizikem MF 50% snížení oproti výchozí hodnotě v délce hmatné sleziny než u pacientů v celkové populaci (63,8 % oproti 56,9 %, v tomto pořadí); míry byly podobné v týdnu 48 (60,5 % versus 62,3 %). Kromě toho podobný podíl pacientů v každé kohortě dosáhl 50% snížení délky hmatné sleziny oproti výchozímu stavu kdykoli (celková populace 69 %; pacienti se středním rizikem 77,6 %). Medián doby do odpovědi sleziny byl také podobný (4,7 oproti 5,1 týdnem). Podobně podíl pacientů, kteří dosáhli klinicky významného zlepšení symptomů (≈30 % až 40 %), byl v očekávaném rozmezí a v souladu s tím, který byl pozorován v celkové populaci JUMP (≈45 % až 50 %).